Sráčovský gang

V zemi divokých postav a nezvyklých příběhů,

Žila bytost zvaná Hovnozmrt, farář bez lítosti a kázání prázdné.

Ohňosráč, spravedlivý soudce s procesem v plamenech,

Kde obhajoba tančila s pravdou, a soudce viděl vše skrze oči ohnivé.

Kunďofous, policajt s obuškem tvrdým jako kámen,

Každého třísl, co by neposlechl, s tváří vážnou, tajemnou a klidně nedotknutelnou.

Tři brahcove - Louno, Kouno, Bouno, harlejaři světa veselí,

Zapalovali domy, smíchem a žertem, vždy v pohybu, jak všechno kolem nich.

Bratranec Zouno, uctívač bohů, hlubokých a tajemných,

Dostával výprask od faráře, co v noci se modlil jen za své vlastní svatosti svaté.

Stará vystřelená vynčestrovka, hrála si na léčitelku a doktorku,

Ale ve skutečnosti ničila lidi, co k ní přišli pro pomoc, tajemná bytost bez slitování.

Jeníček a Mařenka, lupiči obchodu, co s úsměvem kradli,

Životem je hra, a oni byli ti nejlepší hráči, smíchem provázení, jakmile odešli s kořistí.

Křemílek a Vochomurka, tahající na kostele zvon,

Vždy, když se něco stane, ozýval se zvuk zvonů, jak smíchem radostným nebo temným pláčem.